Šumperská provozní vodohospodářská společnost, a.s

https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/cistirna-odpadnich-vod-sumperk-kaly-mikroplast-hormony.A221031_690044_olomouc-zpravy_dmk

V současnosti je zadržování a využívání dešťové vody čím dál víc rozšířené. Jedním ze způsobů, jak dešťovou vodu zadržet, jsou akumulační nádrže. Často je s tímto způsobem spojený problém zhoršení kvality a vzniku zápachu vody. Jak tomu účinně předcházet?

Voda se v nádrži může začít kazit kvůli tomu, že došlo k zanesení nádrže různými materiály, které zapříčiní hnilobný proces a následný zápach. Proto je potřeba dešťovou vodu čistit ještě předtím, než se dostane do nádrže. A to pomoci filtračního zařízení, které je k tomu určené. Účinnou filtrací můžete předejít tomu, že se do nádrže dostanou nečistoty a voda se nezačne kazit, nebo dokonce nedojde k poškození čerpací techniky.

Jaké nečistoty se mohou do nádrže dostat?

Mezi ty jemné nečistoty patří například prach a pyl, který se do nádrže dostane přes filtrační systém, ale také listy, mech ze střechy, trus a tak podobně. Při neopatrné instalaci se může do nádrže dostat i zemina. U povrchové vody, která je do nádrže svedena, je také zásadní typ zpevněného povrchu a jeho vysypávka. Větší množství písku v dešťové vodě představuje vážný problém. Stejně tak může být problémem bláto a zbytky posekané trávy.

Zanesené nečistoty mohou zničit i čerpadlo. Málokdo má v této nádrži čerpadlo kalové, kterému nečistoty tolik nevadí. Jiná čerpadla jsou však nečistotami poškozována. Nejvíce těmto čerpadlům škodí právě kamínky, písek, úlomky keramiky apod. Tento materiál znehodnocuje oběžná kola čerpadla a může dojít k zničení čerpadla. Rostlinný odpad pak pro změnu snadno ucpe přívodní potrubí či filtr čerpadla.

Systém filtrace

Filtrace dešťové vody by měla začít hned pod svislým okapovým svodem. Zde se napojí lapač střešních splavenin, tzv. geiger, který zachytí první hrubší nečistoty. Voda dál teče kanalizačním potrubí do filtračního koše nebo filtrační šachty, kde se již zachytí většina drobných nečistot. Pokud dešťovou vodu využíváte k praní, pak by voda měla ještě projít přes jemný filtr, který bývá umístěný uvnitř nemovitosti.

Vnitřní jemné filtry jsou nejjemnějším stupněm přečištění. Zajišťují filtraci dešťové vody od nežádoucích nečistot a tím nám chrání vnitřní rozvody vody v domě. Vybírat je možné z nabídky jednostupňové, dvoustupňové a třístupňové filtrace dešťové vody. Nejúčinnější je třístupňová filtrace dešťové vody, která nabízí oproti jednostupňové filtraci možnost vícestupňového mechanického přečištění, například za pomoci nádoby s aktivním uhlím a nádoby s filtrační schopností 25 mikronů.

Čím kvalitnější a účinnější filtrace je, tím lépe. Důležitá je i údržba filtrů. Je nezbytné pravidelně čistit filtrační systém, hlavně po každém velkém dešti a obzvláště na podzim, kdy ve vzduchu poletuje listí. Prachové a pylové částice se ale do nádrže dostanou i přes tyto filtry.

Voda ze zelených střech

Zcela specifická je filtrace vody ze zelených střech, tu je třeba řešit již při jejich zakládání. Při zachytávání dešťové vody ze střech a jiných povrchů se do akumulačních nádrží kromě vody dostává i organický splach ze střech, který se následně začne rozkládat a nepříjemně zapáchá. Voda se dá ošetřit přípravky, které obsahují bakterie a enzymy, jež nastartují biodegradační proces ve vodě, při kterém se organický materiál velmi rychle rozloží a úplně eliminuje vznikající zápach. Voda ošetřená tímto přípravkem je vhodná pro zalévání rostlin (zelenina, ovocné stromy, keře atd..).

Čištění nádrže

Důležitá je i údržba nádrže, kterou doporučujeme čistit minimálně jednou ročně, případně podle potřeby. Správný čas na vyčištění nádrže na dešťovou vodu nastává tehdy, když voda začíná zapáchat.

• Odpojte přívod elektrické energie do nádrže. Odejměte poklop nádrže a vyjměte filtrační koš (vypláchněte), pokud jej v nádrži máte. Umístěte žebřík do nádrže.
• Vstupte dovnitř nádrže a pomocí čerpací techniky, odčerpejte zbytek vody, který v nádrži zbyl.
• Nádrž vykartáčujte a vystříkejte vysokotlakým čističem, dokud není čistá a znečištěnou vodu vyčerpejte z nádrže pomocí čerpací techniky ven.
• Vylezte z nádrže ven, vložte zpět filtrační koš, pokud ho máte a nádrž uzavřete pomocí poklopu.
• Nezapomeňte zkontrolovat také geigery a veškeré nátokové filtry mimo nádrž. Je dobré je vyjmout a propláchnout vodou.

Využití dešťové vody v domácnosti

V případě, že chceme dešťovou vodu využívat v domácnosti, neměla by teplota skladované vody překročit 15 až 18 °C. U vyšších teplot hrozí množení bakterií a zhoršení jakosti vody. Je proto vhodné nádrže na dešťovou vodu umístit pod zemí, kdy nám půda zajistí požadovanou teplotu a zároveň zabráni přístupu světla (to podporuje množení různých mikroorganismů).

Pro zničení mikroorganismů ve vodě můžete využít i UV lampy. Jedná se však o nákladnější zařízení. UV lampy jsou určené k odstranění bakterií, cyst a virů z vody pomocí UV záření. Tuto metodu dezinfekce můžete uplatnit pro rodinné domy, chaty atd. Umísťuje se uvnitř nemovitosti.

Dešťové vody se obecně nedoporučuje skladovat příliš dlouho. Když necháte vodu v nádrži příliš dlouho, může i přesto, že budeme dbát na filtraci a čištění, začít hnít a zapáchat.

zdroj: https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/kazi-se-vam-destovka-v-akumulacni-nadrzi-poradime-co-s-tim?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Problémy s plynulým odkanalizováním vznikají nejen nátokem balastních vod, ale i nekázní napojených obyvatel, kteří vhazují do kanalizace, věci, které do ní nepatří.

Kanalizace je určena k odvádění odpadních vod – tj. vody běžně znečištěné při každodenních činnostem v domácností – hygiena, užívání toalety, úklid, praní, mytí nádobí apod.

Na takto znečištěné odpadní vody jsou budovány čistírny odpadních vod, které následně odpadní vodu vyčistí v požadované kvalitě a vypouští ji zpět do přírodního koloběhu, v našem případě do řeky Desné. Podrobný popis ČOV, včetně určení, co je možné a co je zakázáno do kanalizace vypouštět, je uvedeno v příslušném Kanalizačním řádu. Pro veřejnost je k dispozici mj. i na internetových stránkách - https://www.spvs.cz/zakaznikum/kanalizacni-rady . 

Co do kanalizace nepatří a je  zákonem zakázáno do ní vypouštět:
• biologický odpad – zbytky jídel, odpad z kuchyňských drtičů
• tuky – fritovací oleje, motorové oleje
• veškeré hygienické potřeby 
• chemikálie a další nebezpečné látky
• pevné předměty
• léky

Do kanalizace nepatří zbytky potravin, kterými přispíváme k blahodárnému životu potkanů, a to ani po jejich rozmělnění v kuchyňských drtičích odpadů. Drtiče způsobují zanášení kanalizace usazenými pevnými látkami, na které se váži zejména tuky, což může mít za následek snížení průtočnosti kanalizačních přípojek až do úrovně plné neprůtočnosti. Co taková skutečnost může v nemovitosti napáchat  je snad každému zcela zřejmé. Skutečností je, že používáni drtičů domovního odpadu způsobuje vážné problémy nejen s odvedením odpadních vod kanalizační sítí, ale také při jejich čištění a následném vypouštění do toků. Z tohoto důvodu je používání drtičů výslovně zakázáno.

V současné době je v našem regionu vybudován a neustále zlepšován systém třídění a sběru odpadů, včetně jejich následného využití. Např. výše zmíněné zbytky potravin či použité oleje tak slouží k výrobě elektrické energie, zatímco nesprávnou likvidací škodí nám všem.

Do kanalizace nepatří ani žádné hygienické potřeby, jako například dětské pleny, vlhčené ubrousky, dámské hygienické potřeby, vatové tyčinky a jiné čistící textilní materiály. V nich jsou kromě celulózového podílu  také vyztužené vrstvy tvořené plastovými foliemi na bázi polyetylenu, polypropylenu a polyetylentereftalátů. Plastové části těchto potřeb ve vodě nepodléhají, na rozdíl od toaletního papíru, rozkladu a dokáží zanést, případně zcela zničit čerpadla v čerpacích stanicích odpadních vod. Následná nefunkčnost čerpací stanice  může vést k nebezpečí zatopení kanalizace i suterénů napojených nemovitostí. V případě, že přece jen takový materiál projde celým procesem v čistírně odpadních vod, skončí bez jakéhokoliv úbytku v odpadu, produkovaném čistírnou odpadních vod a je třeba jej na náklady nás všech také jako součást odpadu zlikvidovat. 

Provoz čistírny odpadních vod může výrazně zkomplikovat  řada chemických a nebezpečných látek, z nichž některé jsou vysoce jedovaté  a výbušné, a mají výrazný negativní vliv na biologické procesy čištění odpadních vod.  Jedná se o ropné látky, louhy, kyseliny, ředidla, tuky, oleje. I relativně malé množství těchto látek může zcela zlikvidovat bakterie, které v čistírnách odstraňují biologicky odbouratelné látky.  Rovněž nadměrné užívání  čistících, pracích a dezinfekčních prostředků přírodě rozhodně neprospívá.

Pamatujme, že kanalizace není odpadkový koš, a správným jednáním chraňme svoje okolí.