Není to tak dávno, kdy naše oblast byla známa častými a vydatnými dešti a nahromaděná dešťová voda způsobovala řadu problémů a škod. Snahou lidí bylo se této nechtěné vody rychle zbavit, a to obvykle svedením do nejbližšího potoka, později do nejbližší kanalizace. Jenže příroda se mění a v poslední době začínáme výrazně pociťovat nedostatek vody v přírodě. Je tedy kontraproduktivní urychleně odvést dešťovou vodu a následně využívat vodu dopravenou na místo vodovodním systémem. Vhodnější je zadarmo získanou srážkovou vodu využít přímo na místě tam, kde vzniká.
Nejjednodušším a zároveň nejvhodnějším způsobem je její zasakování přímo na místě, což pomáhá udržet přirozenou hladinu podzemní vody a s tím související vydatnost lokálních vodních zdrojů a současně brání nadměrnému vysychání půdy. Další možností je využívání různých záchytných nádrží, ať již nadzemních či podzemních, k dalšímu využití srážkových vod od zalévání až po její užitkový rozvod v domácnosti. Tyto způsoby jsou pochopitelně finančně náročnější a je nutno je individuálně ekonomicky i technicky posoudit pro každý jednotlivý případ.
Kanalizace pro odvod odpadních vod byly ve 20. století budovány převážně jako tzv. jednotné kanalizace, do kterých byly kromě splaškových vod sváděny rovněž dešťové a další balastní vody ze širokého okolí. Tento způsob se stal s ohledem na změny klimatu postupně nevyhovující a navíc nadměrně zatěžuje proces čištění odpadních vod, kdy čistírny odpadních vod (ČOV) musí kontinuálně zajišťovat vysokou míru vyčištění odpadních vod bez ohledu na kolísavost jejich míry znečištění a natékajícího objemu, což pochopitelně výrazně komplikuje a prodražuje jejich provoz.
V současné době se budují převážně kanalizační stoky splaškové, které nejsou kapacitně způsobilé k odvádění srážkových vod. Při napojování jednotlivých kanalizačních přípojek je tedy vyžadováno napojení výhradně splaškových vod do kanalizace a současná likvidace srážkových vod jiným způsobem, který bývá v případě novostaveb obvykle řešen v projektové dokumentaci těchto staveb.
Při kontrole kanalizace bývá opakovaně zjištěno, že nemovitosti, které by měly být napojené na kanalizaci výhradně splaškovou přípojkou, mají neoprávněně napojeny i dešťové svody či jiné zdroje vod. Tímto jednáním dochází k porušování platné legislativy, zejména zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „ZVaK“) a s odkazem na výše uvedené i nežádoucímu zatěžování životního prostředí.
Šumperská provozní vodohospodářská společnost, a.s. (dále jen „ŠPVS“) z titulu provozovatele kanalizace pro veřejnou potřebu bude opakovaně provádět kontroly neoprávněného vypouštění odpadních vod a vyžadovat uvedení do stavu v souladu s platnou kolaudační dokumentací jednotlivých staveb a to zejména z důvodů ochrany a optimalizace provozu kanalizace a ČOV.
Majitelé nemovitostí, které jsou historicky oprávněně napojeny do původní jednotné kanalizace, odváděním srážkových vod obvykle ZVaK neporušují. Pokud se však rozhodnou srážkové vody využít a omezit jejich vypouštění do veřejné kanalizace, pomohou tím nejen své peněžence, ale i okolnímu prostředí.
Vyplněný formulář žádosti o vyjádření ( PDF ) společně s projektovou dokumentací můžete zaslat:
- emailem na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , formát PDF, JPG ( sken dokumentu )
- na adresu naší společnosti: Šumperská provozní vodohospodářská společnost, a.s. Jílová 2769/6, 787 01 Šumperk
- datovou schránkou: e2uvpqj
V současné době probíhá rekonstrukce vodovodního přivaděče, kterým je dodávána pitná voda z úpravny vody Kouty nad Desnou obcím v údolí Desné včetně města Šumperk. Při stavebních pracích dochází k výrazným zásahům do stávajícího vodovodního potrubí, což může vést ke zvýšenému uvolňování sedimentů a korozních částic nacházejících se ve starém potrubí. Dodávaná voda tak může mít jiné senzorické vlastnosti v porovnání se standardně dodávanou vodou, v některých částech rozvodné sítě může docházet ke změně kvality vody (tvrdosti) nebo zápachu (díky vyššímu obsahu chloru) a ve výjimečných situacích může vznikat zákal.
Z hygienických důvodů je dodávaná voda zabezpečována zvýšeným dávkováním chloru a současně jsou prováděny pravidelné odběry a rozbory její kvality, která i přes tyto odlišnosti od běžného stavu, na který jsou odběratelé zvyklí, musí vždy splňovat požadavky vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah její kontroly. Dodávaná voda je tedy i nadále zdravotně nezávadná a určena k obvyklému užívání.
Z titulu provozovatele vodovodu pro veřejnou potřebu naše společnost provádí veškerá dostupná technická opatření k omezení vlivu rekonstrukce vodovodního přivaděče na kvalitu dodávané vody, přes veškeré úsilí však nelze některé negativní vlivy zcela eliminovat. Možné problémy lze očekávat do přerušení montážních prací v prosinci, následně pak po obnovení prací v jarních měsících, do té doby prosíme naše odběratele o shovívavost.
Vodohospodáři na Šumpersku zahájili obnovu klíčového vodovodního přivaděče, který zásobuje vodou tisíce lidí. Pětadvacet kilometrů potrubí chtějí obnovit do sedmi let. Celkové odhadované náklady dosahují čtyř set milionů korun.
Velkokapacitní přivaděč vede z Koutů nad Desnou do Šumperku. Vodou z Hučivé Desné zásobuje především obce v Podesní a částečně také Šumperk. Postaven byl v roce 1976. Úpravna v Koutech, odkud je voda rozváděna, byla generálně opravena v roce 2008. Ocelové trubky přivaděče jsou však v původním stavu.
„Přivaděč je kvůli jeho stáří na hranici životnosti, vzhledem k materiálovému provedení je velmi zanesen sraženinami. Obnovou chceme docílit bezvadnosti a zkvalitnění dodávek pitné vody,“ sdělil výkonný ředitel firmy Vodohospodářská zařízení Šumperk (VHZ), která je investorem akce, Martin Budiš.
Firma předpokládá opravu metodou vložkování, při níž je do původního ocelového potrubí zataženo nové polyethylenové.
„Jeden úsek chceme obnovit metodou berstliningu, kdy ocelové potrubí nahradíme litinovým,“ doplnil Martin Budiš.
VHZ hodlá přivaděč obnovovat po etapách od koutecké úpravny směrem na Šumperk. Nyní pracuje na první v délce zhruba tři a půl kilometru. Náklady na ni činí asi 54 milionů korun. Během letoška a příštího roku chce mít hotovy dvě etapy, což činí zhruba sedm kilometrů obnoveného potrubí.
Dále mají práce pokračovat v závislosti na financích a přiznaných dotacích. „Pokud vše dobře půjde tak do sedmi let by mohl být celý přivaděč až do Šumperka obnoven,“ uzavřel Martin Budiš.