Předseda představenstva ŠPVS Petr Konečný: Odvádění zisku do zahraničí vnímám jako laciný argument
Od ledna letošního roku má Šumperská provozní a vodohospodářská společnost nového předsedu představenstva. Stal se jím Petr Konečný, který přišel z pozice generálního ředitele Ostravských vodáren a kanalizací. Nově bude zastávat funkci výkonného ředitele ve společnosti SUEZ Water. Konečný poskytl rozhovor týdeníku Moravský sever, který publikujeme v kompletní podobě.
Jste novým předsedou představenstva, chystáte nějaké zásadní změny?
V představenstvu ŠPVS jsem působil od roku 2001 jako dnes služebně nejstarší jeho člen, takže jsem o místní situaci a jejím vývoji dobře informován. Faktické údaje jasně ukazují, že společnost pracuje velmi dobře a chová se po všech stránkách jako správný hospodář. Ztráty vody se od roku 2001 snížily o dvě třetiny a pohybují se na úrovni jedenáct až patnáct procent ročně. Dlouhodobě investujeme do majetku naší společnosti a jejího vybavení. Jen loni to bylo více než dvanáct milionů korun. Důležité ovšem je, aby byli spokojeni především koncoví spotřebitelé našich služeb, takže nemůžeme „usnout na vavřínech“, ale musíme hledat cesty, jak naše služby neustále vylepšovat. Žádné zásadní změny nechystám, čeká nás každodenní poctivá práce jako doposud. Pozitivní výsledky naší práce jsou jednoduše viditelné, protože otočíte kohoutkem a teče vám z vodovodu čistá voda za odpovídající cenu, ať je zima nebo léto, a odpadní vody končí tam, kde mají být. Věřím, že si na to obyvatelé Šumperska rádi zvykli a všichni to považují za samozřejmost.
Rok 2018 je pro ŠPVS důležitý, proč?
Rok 2018 je důležitý především pro budoucnost provozování vodáren a kanalizací v okrese Šumperk. Akcionáři Vodohospodářských zařízení Šumperk, jimiž jsou vlastníci majetku vodovodů a kanalizací, tedy obce a města Šumperska,se budou rozhodovat, jak dál s provozováním vodovodů a kanalizací od roku 2021.
Jak se na celou věc díváte vy osobně?
Je třeba říci, že každý má právo si vybrat řešení podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nicméně na zřeteli by měl mít především dlouhodobou kvalitu služeb a odpovídající cenu vody pro spotřebitele. Profesionálně zásobujeme Šumpersko pitnou vodou a odvádíme odpadní vodu k plné spokojenosti odběratelů už více než sedmnáct let. Slyšel jsem už mnoho různých a protichůdných názorů na problematiku a nejlépe to, zatím, vyjádřil primátor Ostravy Tomáš Macura. Na konferenci Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) v listopadu minulého roku v Ostravě zmínil ve svém projevu úspěšný model spolupráce se společností OVAK. Jak uvedl titul Moderní obec: „Jsem názoru, že by vodu za každou cenu měla vlastnit města a komunální podniky. Nevěřím tomu, že pokud vodárenské sítě bude provozovat komunální podnik, budeme se mít lépe, voda bude levnější, kvalitnější, dostupnější a bude méně poruch. V Ostravě je jedna z nejlevnějších vod v rámci České republiky a vodárenská společnost má jedny z nejnižších ztrát vody. A to i díky know-how, kterého žádný komunální podnik řízený politiky nemůže nikdy dosáhnout.“
O provozovatelích se zahraniční účastí nebo vlastníkem se říká, že odvádějí zisk nebo nečerpají dotace. Co si o tom myslíte?
Upřímně, vnímám odvádění zisku do zahraničí jako velmi laciný argument odpůrců současného stavu. Například, když jdete do obchodu, zajímá Vás, kdo ho vlastní? Myslím si, že ne. Ale určitě Vás bude zajímat, jaké zboží má, za jakou cenu a v jaké kvalitě, jak se chová k zákazníkům a podobně. My poskytujeme kvalitní služby, vlastníme specifické know-how, zaměstnáváme lidi, investujeme, odvádíme daně. Tak, proč bychom neměli mít přiměřený zisk, který je přece cílem podnikání. Cena vody i zisk jsou navíc předmětem přísné regulace ze strany státu. A k těm dotacím, například skupina SUEZ na Šumpersku, a nejen tam, smluvně zkrátila dobu trvání provozní smlouvy, aby čerpání dotací vlastníkům umožnila. Ale i jinak se ŠPVS chová k obcím a Vodohospodářským zařízením Šumperk, podle mého názoru, velice partnersky. Celkově vzato, pokud chce někdo někoho hodnotit, měl by posuzovat konkrétní společnost, a ne generalizovat všechny dohromady a už vůbec ne podle toho, kdo ji vlastní.
Know-how je častý až všeobecný výraz, je v tom něco konkrétního a výjimečného?
Nebudu nyní mluvit o všech znalostech, postupech a zkušenostech, které díky zahraničnímu akcionáři máme a které není možné získat na základě lokálního působení. Uvedu jeden příklad za všechny, který ukazuje, jak je dobré být součástí velkého celku. V Ostravě už má velká část odběratelů vody možnost zdarma kontrolovat svou spotřebu pomocí dálkově odečítaných vodoměrů. Systém funguje na principu odečtu dat z vysílačů umístěných na vodoměrech, které jsou pomocí digitálního kódovaného signálu přijímány přijímači. Hlavní výhodou chytrého vodoměru je, že spotřebitel má neustálý přehled o aktuální spotřebě vody, a pokud dojde k nestandardnímu odběru, tedy například úniku vody, systém pošle odběrateli varovný e-mail. Tato technologie je již nasazena v pilotním režimu také na Šumpersku a věřím, že po dohodě s Vodohospodářskými zařízeními Šumperk ji bude možno rozšířit ve větším měřítku.
Jak vidíte budoucnost vodárenství na Šumpersku?
Věřím, že zvítězí zdravý rozum a naše práce, kterou jsme započali a úspěšně pro obyvatele děláme už mnoho let, bude pokračovat. Jsem přesvědčen, že zásobování vodou není oblast vhodná pro experimenty a naše dlouhodobá filozofie, kterou se při provozování v České republice řídíme, tedy poskytovat kvalitní služby za přijatelnou cenu, nakonec najde svoji odezvu.
zdroj: Deník
Průměrná výše vodného a stočného včetně daně z přidané hodnoty (DPH) v letošním roce vzroste v ČR na 86 až 88 korun za metr krychlový. Proti loňsku tak zvýšení plateb za pitnou a odpadní vodu činí, opět v průměru, méně než tři procenta. Rozpočty běžných domácností by tento výdaj neměl příliš zatížit, zdražení může být nanejvýš v řádu stokorun za rok.
Litr pitné kohoutkové vody nyní stojí osm haléřů až desetník.
Konkrétní ceny i jejich vývoj se liší podle jednotlivých vodohospodářských firem a regionů. V některých městech, obcích či oblastech ČR se vodné a stočné vůbec nezvýší, jinde může být růst cen za tyto služby vyšší.
Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK) informovalo, že řada vlastníků vodohospodářské infrastruktury odsouhlasila zvýšení cen o inflaci, která podle ČNB ke konci loňského roku činila 2,5 procenta.
Z velkých měst zůstanou poplatky za vodu na loňské úrovni například v Brně, Plzni, Olomouci či ve Zlíně. Ostravané letos za tuto službu zaplatí 77,30 koruny, zvýšení tak nepřesáhne jedno procento. V Praze letos voda zdraží o již zmíněnou inflaci. Pražané tak letos za vodné a stočné zaplatí 87,39 koruny, když loni to bylo 85,42 koruny. Jen nepatrně se výdaje za vodu zvyšují na Liberecku či v Ústeckém kraji.
|
Ceny vodného a stočného v roce 2018 ve vybraných městech v Kč/m3 |
||
|
Město |
Cena |
Změna |
|
Praha |
87,39 |
+2,30 % |
|
Brno |
75,74 |
0 % |
|
Ostrava |
77,30 |
+0,90 % |
|
Plzeň |
86,14 |
0 % |
|
Karlovy Vary |
78,86 |
+3,90 % |
|
České Budějovice |
73,09 |
+2,17 % |
|
Hradec Králové |
92,02 |
+0,99 % |
|
Pardubice |
89,60 |
+6,16 % |
|
Liberec |
98,67 |
+0,30 % |
|
Ústí nad Labem |
98,30 |
0 % |
|
Jihlava |
94,85 |
+2,50 % |
|
Olomouc |
83,27 |
0 % |
|
Zlín |
85,71 |
0 % |
|
Zdroj: SOVAK, cenavody.cz |
||
Jak se tvoří cena
Stanovování ceny pitné vody vychází z obecně závazných pravidel, kterými se musí řídit všichni vlastníci a provozovatelé vodohospodářské infrastruktury. U vodného a stočného nejde o cenu tržní, nýbrž cenu věcně usměrňovanou státem. Její výše se může měnit pouze jednou za rok, a to na základě pravidel stanovených ministerstvem financí.
Třemi základními hledisky pro tvorbu ceny vody jsou oprávněné náklady, přiměřený zisk a kalkulační objemy. Ekonomickou oprávněnost nákladů určuje cenový výměr ministerstva financí, kde je stanoveno, které náklady do kalkulačního vzorce mohou být započítány a které ne.
Z nákladů tvoří největší položku odpisy vodohospodářského majetku, případně nájemné placené vlastníkovi tohoto majetku. Značnou část nákladů (okolo 40 procent) spolkne právě nutná údržba a obnova rozsáhlé sítě vodovodů a kanalizací. V jejím využití jsou přitom velké rozdíly.
Nejnákladnější je udržování vodovodní sítě v odlehlých a méně osídlených oblastech.
Další významné nákladové položky představují opravy a provozní náklady, především spotřeba elektrické energie, laboratorní práce, chemikálie, poplatky za čerpané množství pitné vody či poplatky za vypouštění odpadních vod.
Přiměřený zisk vodárenských společností pak společně s odpisy vytváří zdroje pro obnovu a rozvoj vodohospodářského majetku.
Kontrolu toho, jak vodárenské firmy ceny pitné vody tvoří, provádí stát prostřednictvím příslušných finančních ředitelství. Velká pozornost je věnována tomu, aby dosažený zisk byl znovu investován do obnovy vodohospodářské infrastruktury, čímž se snižuje jednak riziko nekvalitních služeb, ale i případného skokového zdražování.
Konečnou výši ceny ovlivňuje i spotřeba vody. Podle údajů vodárenských společností je spotřeba v ČR okolo 100 litrů na osobu a den, což představuje jen asi 60 procent úrovně z konce 80. let. Spotřeba pitné vody se totiž v Česku dlouhodobě snižuje.
Dvousložková cena
Některé vodárenské společnosti, například na jihu Čech nebo v Královéhradeckém kraji, již dnes používají pro stanovení vodného a stočného dvousložkovou cenu. Její princip je podobný jako při vyúčtování spotřeby elektrické energie.
Zatímco doposud převažující jednosložková cena je jednoduchým násobkem ceny určené podle cenových předpisů a množství odebrané vody, dvousložková se skládá z paušální platby a platby za odebranou vodu.
Pevná složka není závislá na množství odebrané vody a platí ji všichni odběratelé. Většinou závisí na velikosti použitého vodoměru (platba za vodoměr). Pohyblivá složka závisí množství odebrané vody.
Oborové sdružení SOVAK do budoucna upřednostňuje právě dvousložkovou formu. Podle vodohospodářů totiž umožňuje spravedlivější rozúčtování nákladů spojených s výrobou a distribucí pitné vody a odváděním a čištěním vod odpadních.
„Řada odběratelů s vyšší či jen průměrnou spotřebou vody může při aplikaci dvousložkového vodného a stočného ušetřit, neboť dnes v cenách za vodné a stočné prakticky platí i náklady spojené s dodávkou vody pro ostatní spotřebitele s nízkou spotřebou,“ uvedl ředitel sdružení SOVAK Oldřich Vlasák.
Naproti tomu odběratelé menšího množství vody by za ni právě díky paušálu zaplatili poněkud více než v současnosti. Odborníci ale ujišťují, že toto zvýšení určitě nebude sociálně neúnosné.
Stanislav Ptáčník, Právo
zdroj zde
Hlavně to musí být ruce odpovědných profesionálů - více v článku z časopisu Moderní obec č.10/2017 zde.
zdroj: http://www.sovak.cz/clanky/zaujalo-nas-v-casopise-moderni-obec
Vážení zákazníci,
s účinností od 1.1.2018 dochází ke změně cen vodného a stočného:
vodné: Stávající cena (do 31.12.2017): 36,13 Kč + 15 % DPH, tj. 41,55Kč/m3
Nová cena (po 1.1.2018): 39,06 Kč + 15 % DPH, tj. 44,92 Kč/m3
stočné: Stávající cena (do 31.12.2017): 36,59 Kč + 15 % DPH, tj. 42,08 Kč/m3
Nová cena (po 1.1.2018): 37,96 Kč + 15 % DPH, tj. 43,66 Kč/m3
Protože naše společnost není schopna technicky zajistit odečty všech vodoměrů k výše uvedenému datu, připomínáme možnost si k datu 31. 12. 2017 nahlásit stav vodoměru svépomocí a to následujícími způsoby:
telefonem na tel. číslo 583 317 317. Po vytočení čísla budete spojeni s operátorem, který vás požádá o sdělení následujících informací: číslo odběratele, číslo vodoměru a stav vodoměru k 31.12.2017.
e-mailem na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Do předmětu zprávy uveďte tyto informace: číslo odběratele, číslo vodoměru a stav vodoměru k 31. 12. 2017.
www stránky v naší virtuální kanceláři http://zakaznici.spvs.cz/. Tato možnost platí pro zákazníky, kteří již mají u naší společnosti vygenerovaný přístup do virtuální kanceláře.
Výše uvedené způsoby nahlášení stavu vodoměru bude možno provést v pracovní dny do 29. 12. 2017 (do 10:00) a od 2. 1. do 5. 1. 2018 a to vždy v čase od 7:00 – 15:00 hod.
Plátce daně, kteří si přejí mít uvedeno na daňovém dokladu datum uskutečnění zdanitelného plnění ještě v období roku 2017, tímto žádáme, aby si stav nahlásili nejpozději 29. 12. 2017 do 10:00 hod. Později provedená hlášení již nebude možno zohlednit. Toto platí i pro odběratele s dálkově odečítanými vodoměry.
V případě nenahlášení stavu vodoměru k 31. 12. 2017 nejpozději do 5. 1. 2018 bude proveden technický propočet tak, jak je obvyklé.
Vyúčtování za dodanou vodu a odvedenou odpadní vodu obdržíte od naší společnosti ve stejném období jako v předcházejících letech.
V případě jakýchkoli nejasností se obraťte na naše zákaznické centrum, tel. 583 317 317, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..
V Šumperku 6.12.2017
Ing. Radim Jirout, MBA, LL.M.
generální ředitel společnosti
Šumperská provozní vodohospodářská společnost, a.s.
hledá vhodného kandidáta pro obsazení pozice
Laborant, vzorkař
Požadujeme:
úplné střední vzdělání s maturitou, chemického směru výhodou
dobrá znalost práce na PC (MS Office)
samostatnost a spolehlivost
dobré organizační schopnosti
řidičský průkaz sk. B
vhodné zejména pro muže
Nabízíme:
práci ve stabilní společnosti
zázemí zahraniční skupiny SUEZ, jejíž je společnost součástí
odpovídající mzdové ohodnocení a další zaměstnanecké výhody
účast na rozvoji perspektivní společnosti
možnost dalšího odborného vzdělávání
nástup dle dohody
Přihlášky do výběrového řízení spolu se strukturovaným životopisem zasílejte do 15.12.2017
na adresu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.