Problémy s plynulým odkanalizováním vznikají nejen nátokem balastních vod, ale i nekázní napojených obyvatel, kteří vhazují do kanalizace, věci, které do ní nepatří.

Kanalizace je určena k odvádění odpadních vod – tj. vody běžně znečištěné při každodenních činnostem v domácností – hygiena, užívání toalety, úklid, praní, mytí nádobí apod.

Na takto znečištěné odpadní vody jsou budovány čistírny odpadních vod, které následně odpadní vodu vyčistí v požadované kvalitě a vypouští ji zpět do přírodního koloběhu, v našem případě do řeky Desné. Podrobný popis ČOV, včetně určení, co je možné a co je zakázáno do kanalizace vypouštět, je uvedeno v příslušném Kanalizačním řádu. Pro veřejnost je k dispozici mj. i na internetových stránkách - https://www.spvs.cz/zakaznikum/kanalizacni-rady

Co do kanalizace nepatří a je  zákonem zakázáno do ní vypouštět:
• biologický odpad – zbytky jídel, odpad z kuchyňských drtičů
• tuky – fritovací oleje, motorové oleje
• veškeré hygienické potřeby 
• chemikálie a další nebezpečné látky
• pevné předměty
• léky

Do kanalizace nepatří zbytky potravin, kterými přispíváme k blahodárnému životu potkanů, a to ani po jejich rozmělnění v kuchyňských drtičích odpadů. Drtiče způsobují zanášení kanalizace usazenými pevnými látkami, na které se váži zejména tuky, což může mít za následek snížení průtočnosti kanalizačních přípojek až do úrovně plné neprůtočnosti. Co taková skutečnost může v nemovitosti napáchat  je snad každému zcela zřejmé. Skutečností je, že používáni drtičů domovního odpadu způsobuje vážné problémy nejen s odvedením odpadních vod kanalizační sítí, ale také při jejich čištění a následném vypouštění do toků. Z tohoto důvodu je používání drtičů výslovně zakázáno.

V současné době je v našem regionu vybudován a neustále zlepšován systém třídění a sběru odpadů, včetně jejich následného využití. Např. výše zmíněné zbytky potravin či použité oleje tak slouží k výrobě elektrické energie, zatímco nesprávnou likvidací škodí nám všem.

Do kanalizace nepatří ani žádné hygienické potřeby, jako například dětské pleny, vlhčené ubrousky, dámské hygienické potřeby, vatové tyčinky a jiné čistící textilní materiály. V nich jsou kromě celulózového podílu  také vyztužené vrstvy tvořené plastovými foliemi na bázi polyetylenu, polypropylenu a polyetylentereftalátů. Plastové části těchto potřeb ve vodě nepodléhají, na rozdíl od toaletního papíru, rozkladu a dokáží zanést, případně zcela zničit čerpadla v čerpacích stanicích odpadních vod. Následná nefunkčnost čerpací stanice  může vést k nebezpečí zatopení kanalizace i suterénů napojených nemovitostí. V případě, že přece jen takový materiál projde celým procesem v čistírně odpadních vod, skončí bez jakéhokoliv úbytku v odpadu, produkovaném čistírnou odpadních vod a je třeba jej na náklady nás všech také jako součást odpadu zlikvidovat. 

Provoz čistírny odpadních vod může výrazně zkomplikovat  řada chemických a nebezpečných látek, z nichž některé jsou vysoce jedovaté  a výbušné, a mají výrazný negativní vliv na biologické procesy čištění odpadních vod.  Jedná se o ropné látky, louhy, kyseliny, ředidla, tuky, oleje. I relativně malé množství těchto látek může zcela zlikvidovat bakterie, které v čistírnách odstraňují biologicky odbouratelné látky.  Rovněž nadměrné užívání  čistících, pracích a dezinfekčních prostředků přírodě rozhodně neprospívá.

Pamatujme, že kanalizace není odpadkový koš, a správným jednáním chraňme svoje okolí.