Není to tak dávno, kdy naše oblast byla známa častými a vydatnými dešti a nahromaděná dešťová voda způsobovala řadu problémů a škod. Snahou lidí bylo se této nechtěné vody rychle zbavit, a to obvykle svedením do nejbližšího potoka, později do nejbližší kanalizace. Jenže příroda se mění a v poslední době začínáme výrazně pociťovat nedostatek vody v přírodě. Je tedy kontraproduktivní urychleně odvést dešťovou vodu a následně využívat vodu dopravenou na místo vodovodním systémem. Vhodnější je zadarmo získanou srážkovou vodu využít přímo na místě tam, kde vzniká.
Nejjednodušším a zároveň nejvhodnějším způsobem je její zasakování přímo na místě, což pomáhá udržet přirozenou hladinu podzemní vody a s tím související vydatnost lokálních vodních zdrojů a současně brání nadměrnému vysychání půdy. Další možností je využívání různých záchytných nádrží, ať již nadzemních či podzemních, k dalšímu využití srážkových vod od zalévání až po její užitkový rozvod v domácnosti. Tyto způsoby jsou pochopitelně finančně náročnější a je nutno je individuálně ekonomicky i technicky posoudit pro každý jednotlivý případ.
Kanalizace pro odvod odpadních vod byly ve 20. století budovány převážně jako tzv. jednotné kanalizace, do kterých byly kromě splaškových vod sváděny rovněž dešťové a další balastní vody ze širokého okolí. Tento způsob se stal s ohledem na změny klimatu postupně nevyhovující a navíc nadměrně zatěžuje proces čištění odpadních vod, kdy čistírny odpadních vod (ČOV) musí kontinuálně zajišťovat vysokou míru vyčištění odpadních vod bez ohledu na kolísavost jejich míry znečištění a natékajícího objemu, což pochopitelně výrazně komplikuje a prodražuje jejich provoz.
V současné době se budují převážně kanalizační stoky splaškové, které nejsou kapacitně způsobilé k odvádění srážkových vod. Při napojování jednotlivých kanalizačních přípojek je tedy vyžadováno napojení výhradně splaškových vod do kanalizace a současná likvidace srážkových vod jiným způsobem, který bývá v případě novostaveb obvykle řešen v projektové dokumentaci těchto staveb.
Při kontrole kanalizace bývá opakovaně zjištěno, že nemovitosti, které by měly být napojené na kanalizaci výhradně splaškovou přípojkou, mají neoprávněně napojeny i dešťové svody či jiné zdroje vod. Tímto jednáním dochází k porušování platné legislativy, zejména zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „ZVaK“) a s odkazem na výše uvedené i nežádoucímu zatěžování životního prostředí.
Šumperská provozní vodohospodářská společnost, a.s. (dále jen „ŠPVS“) z titulu provozovatele kanalizace pro veřejnou potřebu bude opakovaně provádět kontroly neoprávněného vypouštění odpadních vod a vyžadovat uvedení do stavu v souladu s platnou kolaudační dokumentací jednotlivých staveb a to zejména z důvodů ochrany a optimalizace provozu kanalizace a ČOV.
Majitelé nemovitostí, které jsou historicky oprávněně napojeny do původní jednotné kanalizace, odváděním srážkových vod obvykle ZVaK neporušují. Pokud se však rozhodnou srážkové vody využít a omezit jejich vypouštění do veřejné kanalizace, pomohou tím nejen své peněžence, ale i okolnímu prostředí.