Na většině vodohospodářské sítě obce špatně hospodaří

 

 

Kateřina Surmanová – Česká pozice, 2.5.2017

 

 

Kdyby se dnes natáčela pohádka, co je nad zlato, sůl by vytlačila voda. A zlata by zase bylo třeba, aby se naplnil balík, který české obce potřebují na investice do potrubí s životodárnou tekutinou. Poprvé má ministerstvo zemědělství k dispozici tvrdá data, jež ukazují, že zrezlé vodovody přijdou Čechy draho – až na miliardu korun.

 

V devadesátých letech stát předal vodohospodářskou síť obcím. Jedním z důvodů byl strach z ohromných investic, které zanedbaná infrastruktura vyžadovala. O čtvrt století později je to ale stejně stát, kdo musí najít způsob, jak odvrátit blížící se havárii. Dosud se jen tušilo, jak velký je problém v podzemí. Teď poprvé má ministerstvo zemědělství k dispozici tvrdá čísla. A nejsou to dobré zprávy.

Průzkum dat se zabýval tím, jestli starostové při stanovování cen za vodu zohledňují, kolik je stojí provoz trubek, kanalizací a čističek, jak majetek stárne a kolik bude třeba na obnovu. Vyšlo najevo, že moc nezohledňují, a tím tvoří obrovský dluh do blízké budoucnosti. „Odhaduje se na mnoho desítek miliard korun a každý rok se o miliardy zvyšuje,“ sdělil již dříve ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

 

 

Přelomový rok

V hospodaření obcí se objevují různé chyby, ale ta nejčastější je nejpalčivější. „Celkově je možné zkonstatovat, že nejmarkantnějším problémem je nedostatečná tvorba prostředků na obnovu sítě,“ potvrzuje závěrečná zpráva. Průzkum získal data společností, jež objemem vyfakturované vody představují třetinu tuzemského trhu. Celých 85 procent vlastníků nepočítá s tím, že vydělá dost, aby udrželi trubky v pořádku, dodávky vody bezpečné a stabilní. V kanalizaci je situace ještě horší. „Anomálie dokazují, že dochází k výraznému dotování ceny stočného,“ uvádí zpráva.

 

To znamená, že starostové většinou nenajdou odvahu, aby nastavili ceny vody podle reality. Nechtějí zdražovat, protože by se to lidem nelíbilo. Někde už je podfinancování tak vážné, že by zohlednění skutečných nákladů znamenalo raketový růst částky na složenkách. „Ukazuje se, že některé obce nejsou schopny kumulovat dost peněz na údržbu, protože by jim vodné vyletělo na pětistovku,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU). Cena vody se region od regionu liší, ale průměr letos vychází na 80 korun za kubík.

Investice jsou ale neodvratné, proto začnou vznikat nová pravidla, která vodohospodáře přinutí, aby cenu počítali reálně, a stát se bude muset výrazněji zapojit s dotacemi. Letošní rok je pro české nakládání s vodou přelomový. Do 30. září se musí otevřít a znovu projednat tisíce smluv, které starostové uzavřeli se soukromými firmami, aby jim provozovaly vodní hospodářství. V kontraktech starých až 30 let mnohdy zapomněli, že si musejí bokem ukládat peníze, protože trubky budou stárnout a chřadnout.

 

 

Problém obnovy

Vedle toho si stát nově dal práci, aby začal sbírat data z terénu. Díky nim vidí, jak velké vnitřní zadlužení se v podzemní síti, čističkách a úpravnách nashromáždilo. Ministerstvo zemědělství loni provedlo první analýzu, jejíž výsledky má nyní k dispozici. Závěr je alarmující – ceny vody se na mnoha místech nastavují v rozporu s realitou.

Z čísel vyplývá, že 46 procent majitelů trubek rovnou počítá s tím, že skončí v minusu, takže nemohou získat nic, co by dali na obnovu. Nebo že čtvrtina těch, kdo zajišťují provoz sítě, vykazuje příliš velké ztráty vody „cestou“.

Obce, které trubky vlastní nejčastěji, dotují ceny ze svého, ale pak jim nezbývají peníze na obnovu. Na některých místech republiky je už síť za svou životností.Z čísel vyplývá, že 46 procent majitelů trubek rovnou počítá s tím, že skončí v minusu, takže nemohou získat nic, co by dali na obnovu. Nebo že čtvrtina těch, kdo zajišťují provoz sítě, vykazuje příliš velké ztráty vody „cestou“. Tím, že si sesbíralo údaje, ministerstvo nekončí. Data tvoří základ, na němž se zrodí návrhy, jak situaci zlepšit, dokud je čas.

„V roce 2015 bylo do tržeb za vodné a stočné započteno 12,9 miliardy korun, které mohou být použity na obnovu vodohospodářského majetku. To považujeme za dostatečné, ale problém je v jejich rozložení,“ sdělil LN Aleš Kendík, náměstek pro vodní hospodářství. Tím myslí, že ne všichni majitelé přistupují ke svěřené infrastruktuře stejně zodpovědně a je velmi složité je v tom koordinovat. Česká republika drží unikát v roztříštěnosti vodohospodářské infrastruktury, je jich tu 6400 a k tomu ještě více než 2700 zasmluvněných provozovatelů.

 

 

Zvláštní bankovní účet

Shoda ani není, je-li 12,9 miliardy dost peněz. Podle ředitele Sdružení oboru vodovodů a kanalizací Oldřicha Vlasáka by to chtělo spíš 20 miliard ročně. Navíc ne hypoteticky vyčleněných, ale utracených. Má za to, že hlavním viníkem situace je stát, jenž v devadesátých letech předal infrastrukturu obcím, ale pak je nechal, ať si poradí samy. „Nebyly žádné pobídky, regulativy, metodiky. To se všechno vytváří až teď, až v posledních letech se klade větší důraz na kvalitu a obnovu infrastruktury. Její část se od privatizace lehce vybydluje, chybí dostatečná kontrola,“ vypočítal Vlasák.

 

Jedno z opatření, která ministerstvo zemědělství zmiňuje, je například povinné vytvoření zvláštního bankovního účtu. Tam by majitelé trubek střádali peníze a vytvořila by se záruka, že půjdou opravdu na to, nač jít mají. I ministerstvo navíc ví, že je tu velký deficit v kontrole, jestli starostové plán financování obnovy opravdu vytvářejí, a plánuje se na to zaměřit mnohem důkladněji.

„Existuje mnoho obcí, kde nejsou plány obnovy dostatečné a nejsou řádně kontrolovány. Tam pak může starosta usoudit, že není politicky výhodné zvyšovat cenu vody, a za deset let po něm někdo zdědí úplně zanedbaný majetek s velkým vnitřním dluhem,“ shrnul již dříve ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

 

 

Neudržitelný stav

Problematické jsou hlavně menší, osamoceně stojící obce. Obsluhují vodou jen pár obyvatel, ale tím jim náklady na udržování trubek v (teoreticky) bezvadném stavu nijak neklesají. Pro ně bude muset stát vymyslet, a taky vymýšlí, nějakou formu dotace. Kdyby měly do ceny promítnout, kolik je opravdu třeba peněz na investice, platba za vodu by překročila sociální únosnost a venkov s pohraničím by se vylidnily ještě víc, než už vylidněné jsou.

 

Jako hlavní cíl sběru dat si ministerstvo zemědělství, které má roli strážce vodního sektoru, dalo, aby se cena začala kalkulovat podle skutečných nákladů. Nynější stav je neudržitelný a za současných podmínek nelze dosáhnout toho, aby se vodohospodářské společnosti zvládaly financovat samy.

„To nemusí nevyhnutelně znamenat jen přenesení problému, tedy nákladů, na konečného spotřebitele,“ uklidňuje závěrečná zpráva ministerstva. Cena musí ve svém maximu ctít sociální únosnost a ve svém minimu pokrývat reálné náklady. Problém je, že doposud zohledňuje jen to první.

 

 

 

 

Jak si vedou české trubky

6400 vlastníků a 2700 provozovatelů má česká vodohospodářská síť, taková roztříštěnost není v Evropě obvyklá.

Vlastníci vodovodů

Většinou jde o obce, v některých regionech se síť zprivatizovala a vlastní ji soukromá firma.

  • 94,02 procenta odevzdaných dat vykazuje anomálie, z čehož
  • 85 procent nevydělává dost peněz na nutné investice;
  • 46 procent počítá se záporným ziskem, tedy s prodělkem;
  • 37 procent nulový plán financování obnovy ve společnostech, kde obce spolupracují se soukromníky;
  • 19 procent si počítá nulový nebo záporný nájem pro provozovatele (dotuje ho);
  • 17 procent neodepisuje majetek.

34 procent trhu pokrývá první zkoumání, které se zaměřilo na data od části vodohospodářských společností. Zkoumalo stanovování cen, podniknuté investice a stav potrubí s čističkami odpadních vod. V reprezentativním vzorku jsou malé i velké společnosti.

Zjištěné anomálie znamenají vykřičník, že se něco děje špatně. V řadě případů se u jednoho vlastníka vyskytuje více anomálií najednou. U kanalizací je míra anomálií ještě vyšší.

Provozovatelé vodovodů

Nejčastěji jde o nasmlouvanou soukromou firmu, někdy si obce síť provozují samy.

  • 94,31 procenta odevzdaných dat vykazuje anomálie, z čehož
  • 46 procent počítá se záporným ziskem;
  • 25 procent vykazuje vysoké ztráty vody;
  • 8 procent má nadměrně vysoký zisk;
  • 6 procent vykazuje nulové odpisy i opravy.
  • Zdroj: Zpráva ministerstva zemědělství za rok 2015

 

Zdroj: Na většině vodohospodářské sítě obce špatně hospodaří

Vodohospodářskou techniku, která slouží občanům Šumperska, Mohelnicka a Zábřežska, představí na Dnu otevřených dveří společnost Šumperská provozní vodohospodářská společnosti (ŠPVS) v pátek 28.4.2017. K vidění budou například nejmodernější přístroje sloužící k monitoringu kanalizační sítě či vyhledávání potrubí. Zájemci si také prohlédnou sofistikovaný dispečerský systém, s jehož přispěním dokázala firma snížit ztráty vody z 50 % v roce 2003 na současných 12 %. Lidé nahlédnou i do laboratoří, které denně kontrolují kvalitu vody ve veřejném vodovodu, tak i ze soukromých studní. Zájemci mohou dorazit do areálu ŠPVS v Šumperku, Jílová 6 v 10:00 hod., kdy začne prezentace.

V rámci Dne otevřených dveří představí společnost ŠPVS mimo jiné nejmodernější systém Enigma, který v sobě kombinuje pokrokové způsoby vyhledávání skrytých úniků vody na potrubí. Tato unikátní technologie bude předvedena ve spolupráci s takzvanými hydrofonními senzory, které umožňují snímání zvuků přímo z prostředí vody ve vodovodním potrubí.

Veřejnost si také bude moci prohlédnout kombinovaný kanalizační vůz Kroll s kontinuální recyklací nasáté odpadní vody pro čištění kanalizačních stok a přípojek. Za pozornost bude státi i ukázka moderního systému kamerového průzkumu kanalizačního potrubí s barevným záznamem a vysokým rozlišením.

Současné mrazivé počasí může způsobit i některé nepříjemné nečekané situace jako např. zamrznutí vodovodní přípojky či vodoměru.

Nejčastěji to může být způsobeno netěsnými či rozbitými sklepními okénky či špatně osazeným a neizolovaným poklopem vodoměrné šachty. Rovněž nově položená venkovní dlažba může snížit izolaci vodovodní přípojky v místech, která byla dosud bezproblémová. Šumperská provozní vodohospodářská společnost, a.s. tedy doporučuje všem odběratelům, aby provedli kontrolu vodoměrů i prostor, ve kterých jsou vodoměr a vodovodní rozvody umístěny. Náklady spojené s dodatečnou izolací problematických prostor jsou zanedbatelné, oproti tomu škody, které zamrznutím přípojky či poškozením vodoměru vzniknou, se pohybují v řádech tisíců korun a hradí je přímo odběratel.

V případě nejasností či zjištění jakýchkoli závad kontaktujte vodárenský dispečink na tel.č. 583 317 202.

Nejnižších ztrát vody v historii dosahuje v letošním roce Šumperská provozní vodohospodářská společnost (ŠPVS). Informoval o tom dnes obchodně správní ředitel ŠPVS Jan Havlíček.

Podíl „ztracené“ vody na celkovém objemu činí za 10 měsíců letošního roku v ŠPVS 12,3 %, zatímco loni to bylo skoro 13 %. Razantní je pak zlepšení ve srovnání s rokem 2003, kdy byly ztráty ve výši 50 %. Za nízké ztráty vděčí ŠPVS zejména propracovanému systému monitoringu sítě a řadě preventivních opatření. Ta jsou srovnatelná s těmi, která se používají ve vyspělých evropských zemích. Snižování ztrát vody se v ŠPVS intenzivně věnují od roku 2003, kdy byly ztráty na úrovni 50 %. „Hodně nám pomáhá mezinárodní spolupráce ve skupině SUEZ, do které patříme. Minimalizace ztrát vody je totiž tématem ve všech zemích,“ upozorňuje Havlíček.

Podle něj pomohla ke snížení ztrát řada provozních opatření. Tím nejdůležitějším je vybudování systému monitoringu. „Celá síť je rozdělena do malých měřených okrsků. V každém z nich je nainstalováno zařízení pro dálkové měření a přenos dat. Díky němu rychle víme, kde je nestandardní spotřeba a tím pádem pravděpodobný únik vody,“ dodává Havlíček.

Právě únik vody způsobený havárií je nejčastější příčinou ztráty vody. Důležitou roli hraje v takovém případě čas. Čím dříve je problém odhalen a napraven, tím nižší je nejen ztráta vody, ale i případné další škody, které může unikající voda způsobit. Důležitou roli mohou hrát sami občané. Jednak tím, že mohou o zjištěné havárii včas informovat vodárenský dispečink na tel. č. 583 317 317, ale také tím, že kontrolují stav své přípojky či zabezpečí vodoměr proti poškození mrazem.

Menší část ztrát vody je způsobena drobnou nepřesností některých vodoměrů. Nejnižší vliv pak mají takzvané komerční ztráty spojené především s odhalováním černých odběrů. V takových případech se lidé vystavují riziku pokuty ve výši až 10 000 Kč.

Podle Havlíčka už pro další snížení ztrát ŠPVS moc udělat nemůže. Jednak se tento objem nefakturované vody skládá z řady drobných „ukapávajících“ netěsností, které je velmi obtížné dohledat, jednak je v současném nízkém objemu ztrát zahrnuta i technologická voda nezbytná k údržbě vodovodní sítě „Z pohledu provozovatele vodovodu jsme již udělali vše, co bylo technicky možné a ekonomicky odůvodnitelné,“ zdůrazňuje Havlíček.

 

Publikováno na:  Naše voda

Vážení zákazníci,

            s účinností od 1.1.2017 dochází ke změně cen vodného a stočného:

vodné:               stávající cena (do 31.12.2016):         35,00 Kč + 15 % DPH, tj. 40,25 Kč/m3

                         nová cena (po 1.1.2017):                   36,13 Kč + 15 % DPH, tj. 41,55 Kč/m3

stočné:              stávající cena (do 31.12.2016):         35,43 Kč + 15 % DPH, tj. 40,74 Kč/m3                               

                          nová cena (po 1.1.2017):                  36,59 Kč + 15 % DPH, tj. 42,08 Kč/m3

 

 

Protože naše společnost není schopna technicky zajistit odečty všech vodoměrů k výše uvedenému datu, připomínáme možnost si k datu 31. 12. 2016 nahlásit stav vodoměru svépomocí a to následujícími způsoby:

telefonem        na tel. číslo 583 317 317. Po vytočení čísla budete spojeni s operátorem, který vás požádá o sdělení následujících informací: číslo odběratele, číslo vodoměru a stav vodoměru k 31.12.2016.

e-mailem          na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. . Do předmětu zprávy uveďte tyto informace: číslo odběratele, číslo vodoměru a stav vodoměru k 31. 12. 2016.

www stránky   v naší virtuální kanceláři http://zakaznici.spvs.cz/. Tato možnost platí pro zákazníky, kteří již mají u naší společnosti vygenerovaný přístup do virtuální kanceláře.

Výše uvedené způsoby nahlášení stavu vodoměru bude možno provést v pracovní dny do 30. 12. 2016 (do 10:00) a od 2. 1. do 6. 1. 2017 a to vždy v čase od 7:00 – 15:00 hod.

Plátce daně, kteří si přejí mít uvedeno na daňovém dokladu datum uskutečnění zdanitelného plnění ještě v období roku 2016, tímto žádáme, aby si stav nahlásili nejpozději 30. 12. 2016 do 10:00 hod. Později provedená hlášení již nebude možno zohlednit.

V případě nenahlášení stavu vodoměru k 31. 12. 2016 nejpozději do 6. 1. 2017 bude proveden technický propočet tak, jak je obvyklé.

Vyúčtování za dodanou vodu a odvedenou odpadní vodu obdržíte od naší společnosti ve stejném období jako v předcházejících letech.

V případě jakýchkoli nejasností se obraťte na naše zákaznické centrum, tel. 583 317 317, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. .

 

 

 

 

V Šumperku 28.11.2016

 

 

 

 

Ing. Radim Jirout, MBA, LL.M.

generální ředitel společnosti