Šumperská provozní vodohospodářská společnost, a.s

Průměrná výše vodného a stočného včetně daně z přidané hodnoty (DPH) v letošním roce vzroste v ČR na 86 až 88 korun za metr krychlový. Proti loňsku tak zvýšení plateb za pitnou a odpadní vodu činí, opět v průměru, méně než tři procenta. Rozpočty běžných domácností by tento výdaj neměl příliš zatížit, zdražení může být nanejvýš v řádu stokorun za rok.

Litr pitné kohoutkové vody nyní stojí osm haléřů až desetník.

Konkrétní ceny i jejich vývoj se liší podle jednotlivých vodohospodářských firem a regionů. V některých městech, obcích či oblastech ČR se vodné a stočné vůbec nezvýší, jinde může být růst cen za tyto služby vyšší.

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK) informovalo, že řada vlastníků vodohospodářské infrastruktury odsouhlasila zvýšení cen o inflaci, která podle ČNB ke konci loňského roku činila 2,5 procenta.

Z velkých měst zůstanou poplatky za vodu na loňské úrovni například v Brně, Plzni, Olomouci či ve Zlíně. Ostravané letos za tuto službu zaplatí 77,30 koruny, zvýšení tak nepřesáhne jedno procento. V Praze letos voda zdraží o již zmíněnou inflaci. Pražané tak letos za vodné a stočné zaplatí 87,39 koruny, když loni to bylo 85,42 koruny. Jen nepatrně se výdaje za vodu zvyšují na Liberecku či v Ústeckém kraji.

Jak se tvoří cena

Stanovování ceny pitné vody vychází z obecně závazných pravidel, kterými se musí řídit všichni vlastníci a provozovatelé vodohospodářské infrastruktury. U vodného a stočného nejde o cenu tržní, nýbrž cenu věcně usměrňovanou státem. Její výše se může měnit pouze jednou za rok, a to na základě pravidel stanovených ministerstvem financí.

Třemi základními hledisky pro tvorbu ceny vody jsou oprávněné náklady, přiměřený zisk a kalkulační objemy. Ekonomickou oprávněnost nákladů určuje cenový výměr ministerstva financí, kde je stanoveno, které náklady do kalkulačního vzorce mohou být započítány a které ne.

Z nákladů tvoří největší položku odpisy vodohospodářského majetku, případně nájemné placené vlastníkovi tohoto majetku. Značnou část nákladů (okolo 40 procent) spolkne právě nutná údržba a obnova rozsáhlé sítě vodovodů a kanalizací. V jejím využití jsou přitom velké rozdíly.

Nejnákladnější je udržování vodovodní sítě v odlehlých a méně osídlených oblastech.

Další významné nákladové položky představují opravy a provozní náklady, především spotřeba elektrické energie, laboratorní práce, chemikálie, poplatky za čerpané množství pitné vody či poplatky za vypouštění odpadních vod.

Přiměřený zisk vodárenských společností pak společně s odpisy vytváří zdroje pro obnovu a rozvoj vodohospodářského majetku.

Kontrolu toho, jak vodárenské firmy ceny pitné vody tvoří, provádí stát prostřednictvím příslušných finančních ředitelství. Velká pozornost je věnována tomu, aby dosažený zisk byl znovu investován do obnovy vodohospodářské infrastruktury, čímž se snižuje jednak riziko nekvalitních služeb, ale i případného skokového zdražování.

Konečnou výši ceny ovlivňuje i spotřeba vody. Podle údajů vodárenských společností je spotřeba v ČR okolo 100 litrů na osobu a den, což představuje jen asi 60 procent úrovně z konce 80. let. Spotřeba pitné vody se totiž v Česku dlouhodobě snižuje.

Dvousložková cena

Některé vodárenské společnosti, například na jihu Čech nebo v Královéhradeckém kraji, již dnes používají pro stanovení vodného a stočného dvousložkovou cenu. Její princip je podobný jako při vyúčtování spotřeby elektrické energie.

Zatímco doposud převažující jednosložková cena je jednoduchým násobkem ceny určené podle cenových předpisů a množství odebrané vody, dvousložková se skládá z paušální platby a platby za odebranou vodu.
Pevná složka není závislá na množství odebrané vody a platí ji všichni odběratelé. Většinou závisí na velikosti použitého vodoměru (platba za vodoměr). Pohyblivá složka závisí množství odebrané vody.

Oborové sdružení SOVAK do budoucna upřednostňuje právě dvousložkovou formu. Podle vodohospodářů totiž umožňuje spravedlivější rozúčtování nákladů spojených s výrobou a distribucí pitné vody a odváděním a čištěním vod odpadních.

„Řada odběratelů s vyšší či jen průměrnou spotřebou vody může při aplikaci dvousložkového vodného a stočného ušetřit, neboť dnes v cenách za vodné a stočné prakticky platí i náklady spojené s dodávkou vody pro ostatní spotřebitele s nízkou spotřebou,“ uvedl ředitel sdružení SOVAK Oldřich Vlasák.

Naproti tomu odběratelé menšího množství vody by za ni právě díky paušálu zaplatili poněkud více než v současnosti. Odborníci ale ujišťují, že toto zvýšení určitě nebude sociálně neúnosné.

Stanislav Ptáčník, Právo

zdroj zde